Já a Jonas Brothers - 3.díl

Druhý den jsem vyrazil o půl třetí aby jsem stihl Rikki.Sice jsme měli sraz až ve tři ale než se tam dobelhám…Otevřel jsem dveře do kavárny a s někým se srazil.,,Au ty debile!Co to děláš?Jsi slepý nebo co?“vyjel jsem po tom neznámem,když jsem se zvedal ze země.Teprve potom jsem otevřel oči.,,Rikki?!“vyjekl jsem.,,Sice nevím jestli jsem slepá ale taky tě rády vidím!“zasmála se.Tohle se mi na holkách líbilo:cokoliv jsem jim řekl,brali jako legraci.Stejně jako já u nich.Vlastně byla první holka,která tohle dělala.,,Promiň,neviděla jsem tě.Chtěla jsem tě stihnout...“řekla a pomalu se zvedala ze země.Podal jsem jí ruku a pomohl jí.,,Ty za nic nemůžeš.Taky jsem valil.Co to máš na čele?“položil jsem ji ruku na pravou stranu čela.,,Ale nic.Tvůj mladší bráška mě sestřelil za tribuny,“zasmála se.,,Ou,aha.Jdeme si sednout?“ukázal jsem na stolek.,,Jo,jasně,“usmála se a sedla si.Objednali jsme si zmrzliny.Kupodivu oba čokoládové.,,Hm,je skvělá,“řekla Rikki když ji ochutnal.,,Joo,je nejlepší v New Jersey,“usmál jsem se na ni.,,Copak,jsi takový znalec?“zasmála se.,,No jasně.Já musím vědět všechno…“zasmál jsem se a dál se věnoval zmrzlině.Najednou mi na mém tričku přistála zmrzlina.Zvedl jsem oči a podíval se na ztuhlou Rikki.,,Co to děláš?“zeptal jsem se a podíval se na moje tričko.Seděla zaražená a lžičku měla zaraženou hluboko ve zmrzlině.,,Pro-promiň,já jsem nechtěla.Vážně promiň…“řekla koktavě a rychle odběhla.,,Hm,super…Zasviní mi tričko a ještě zdrhne,“řekl jsem naštvaně.Najednou ke mně přiskočila Rikki.,,Pozor!“vyjekla a začala mi utírat tričko ubrouskama.,,Ou...ehm…díky.To se mi ještě nestalo,“cítil jsem jak rudnu.Rikki se začala smát.Byla krásná když se smála. Myslel jsem,že její pronikavý smích nedostanu nikdy z hlavy.,,To je dobrý.Můžu za to já,“zčervenala taky.,,To je v poho,“chytil jsem ji za ruku.Podívala se mi do očí a usmála se.Byl to nejkrásnější úsměv který mi holka kdy věnovala.A že jich      bylo! :-D Potom si konečně sedla a já se jí mohl věnovat.Zmrzlinu jsme radši odložili a povídali si.Zjistil jsem,že je Češka a že jí je 16 let.Taky maluje,tančí a zpívá.,,Určitě musíš zpívat skvěle,když máš tak krásný hlas,“snažil jsem se jí zalichotit.Moc to ale nepomohlo.,,Ne,to ne.Nemůžu říct jak zpívám,každý o sobě řekne,že zpívá děsně,“sklopila oči k zemi.,,Tak to ne!Já vím že zpívám dobře!“zasmál jsem se a ona taky.,,Jo,zpíváš nádherně,“chytila mě za ruku.,,Vážně moc krásně.“,,Díky,taky nebudeš nejhorší.Zazpívej něco!“ pobídl jsem ji.,,Ne,tady ne,“ohlídla se kolem.,,Ok.Půjdeme ven,“řekl jsem a rychle stoupl.Mířil jsem k pokladně a zaplatil.Chtěl jsem se vrátit,ale když jsem se otočil,znova jsem vrazil do Rikki.,,Do háje!Jsem totální nešika!“zasmála se Rikki když si stoupla.,,Aspoň to přiznáš!“zasmál jsem se.,,Jo jsem idiot,to přiznávám,“pokrčila rameny.Jen jsem se usmál a otevřel jí dveře.Procházeli jsme se městem a přišli k rybníku.,,Hihi,tady jsme byli s Nickem…“řekl zasněně. ,,Cože?!“vyvalil jsem oči.,,No jo,včera,“zazubila se na mě a zamířila na most.,,A co jste tady dělali?“začal jsem ji zpovídat.,,Ale nic…“řekla a zasněně se podívala do nebe.Ááá Nicku!Ty šmejde jeden!,,Ne vážně.Co jste včera dělali?“přišel jsem k ní.,,Hm,ne.Já ti to neřeknu,“culila se Rikki.,,Prosím…“zašeptal jsem jí do ucha.,,No tak ok.Nedokážu odolat,“zasmála se Rikki.Vítězně jsem se usmál a chytil ji kolem pasu.,,Tak povídej!“pobídl jsem ji.,,Ok,ale slib mi,že mu to neřekneš,“řekla a pokračovala:,,Řekl přesně tohle: Je to divný,ale mám tě rád Rikki,moc rád.Bylo to od něj milé.“,,Ou,ehm…a co jsi mu na to řekla.,,Já?Že se známe jen chvíli a že si nejsem jistá,jestli nebudu litovat.Ale asi jsem udělala chybu…“sklonila oči k zemi.Měl jsem sto chutí ji shodit do vody a Nicka uškrtit.,,Heh,to je vtipný.Tebe také známe jenom chvíli,až už se ti svěřuju,“zasmála se.Mám bráchu rád,ale tohle teda dělat nemusel.Sice jsem se mu smál,když řekl že se do ní zabouchl,ale teď jsem byl na jeho místě a vím,jak se asi cítí.,,To je v pohodě,“usmál jsem se na ni.Silně mě objala.,,Diky Joe…“řekla potichu.Potom jsme se jen tak procházeli.Sedli jsme si na lavičku a začali jsme se jeden druhému zpovídat.,,No tak já třeba nemůžu ani vidět špenát,to bych se hned poblila,“zasmála se Rikki.,,Jo to já asi taky.Ale co ještě víc nesnáším než špenát je smažená květák,“řekl jsem jí rázně.Začali jsme se oba smát.,,A co máš v plánu do budoucnosti?Chceš být malířka?Viděl jsem ten obraz co jsi dala Nickovi,je to úplně úžasný,“zeptal jsem se s nadšením.,,Ráda bych zpívala,ale nemám na to odvahu.A malířstvím si asi moc nevydělám.Asi skončím jako uklízečka,“zasmála se.,,Tak mě napadá,zazpíváš mi už?“zamrkal jsem na ni.,,Joe….Já neumím až tak dobře zpívat,“zafňukala.,,Ale určitě nejsi nejhorší,tak do toho!“pobídl jsem ji.,,Ok,ale budeš se smát,“řekla a zhluboka se nadechla.,, Established me in the head!As well as in my heart.You ruined my life and I hope to fix again.Discomfort of times we have,again,we have agreed.No quarrels, baby I love you,understand that…?“začala zpívat a já se rozplýval nad jejím hlasem.,,Páni!Jsi vážně úžasná!“ chytil jsem ji za ramena.,,Ne,nejsem…“zasmála se Rikki.Najednou se rozpršelo.,,Oh,tak to je skvělí…“zaklonila Rikki hlavu.,,Budeš takhle krásná i  mokrá?“podíval jsem se jí do očí.Její vlasy se narovnali a splývaly ji kolem obličeje,po kterém stékalo mnoho kapek vody.Nevěřil jsem tomu,že její vlasy jsou tak dlouhé!Natažené byly až po konec zad,možná to bylo tím,že její lokny byly obyčejně opravdu hodně zakroucené.Vypadala jako víla.Kouzelně se na mě usmála.,,Asi vím,proč se do tebe brácha zamiloval,“pohladil jsem ji po tváři.Sklonila oči k zemi.,,Takže to nebyl jen vtip?“zeptala se.,,Ne,když se brácha zamiluje,je to dost vážný.Buď na něj milá,prosím,on je dost citlivý.Další porážku by asi nepřežil,“zvedl jsem ji hlavu od země.Ale to jsem ještě nevěděl,že ta porážka bude skrz mě.,,Jo,to on asi je,“zavřela

oči Rikki.Když je otevřela,byly plné radosti.,,Asi by jsme se měli jít někam osušit,“navrhla.,,Asi ano,“usmál jsem se a chytil ji kolem pasu.Přišli jsme až k našemu domu,protože Rikki bydlela na konci města.Otevřel jsem dveře a za nimi stála máma.,,Josephe Adame Jonasi,kde se touláš?“řekla přísně.,,A proč jsi mokrý jako slepice?A-a kdo je ta dívka?“podívala se na Rikki.,,Mami,tohle je Rikki.Moje kamarádka.Nemohla by se u nás osušit?Bydlí až na konci města,“zamrkal jsem na mámu.,,Ale jistě!Jsem Denise.Pojď,ukážu ti koupelnu,“pobídla ji a vedla do koupelny.,,Joe?“vykoukl Nick ze dveří.,,Ahoj,“pozdravil jsem ho.,,Proč jsi celý mokrý?“zeptal se mě.,,To bude asi tím,že venku prší,“řekl jsem ironicky.,,Aha jo to bude ono,“mrkl na mě.,,A kdo je tady ještě?“ukázal na koupelnu.,,Ale nikdo,“pokrčil jsem rameny.Nemohl jsem mu říct: jo jasně je tady Rikki,já jsem se do ní totiž taky zamiloval.Haha,to by asi nerozdýchal.,,Ne vážně,kdo je tu?“vyšel ven.Najednou z koupelny vyšla Rikki,až na vlasy suchá.,,Rikki?Joe?“nechápal Nick.,,Tak moment!“,,Nicku,je to jinak než to vypadá!“začal jsem ho ujišťovat.,,Jo?A jak teda?“viděl jsem mu slzy na krajíčku.On ji opravdu miluje…,,Já ti to povím,“podívala se na mě Rikki.,,Ale někde jinde,“rozhlídla se kolem.,,Ok,tak pojď ke mně..“otevřel jí dveře do Nickova pokoje.Zuřím a to dost!

Nick:

Jak to,že byla venku s Joem?A kde se potkali?Jo jasně,v kavárně ale kdy si domluvili schůzku?Doufám,že to byla schůzka!Joe,si mrtvý!,,Tak jo.Povídej!“posadil jsem se naštvaně na postel.,,Poslouchej Nicku,nevím proč takhle zuříš.Vždyť se známe dva dny a..“nedořekla a já ji skočil do řeči.,,Tři!Známe se tři dny!Ani na tom ti nezáleží!“postavil jsem se naštvaně a otočil se k ní zády.,,Ach Nicku…“objala mě kolem hrudníku zezadu.,,Nech mě!“odstrčil jsem ji.Uslyšel jsem,jak spadla na postel.Pak jsem jen slyšel sem tam usmrknutí.Otočil jsem se a spatřil ji,jak má obličej v dlaních.Asi jsem jí opravdu ublížil a to jsem nechtěl…,,Rikki,promiň.Asi jenom žárlím,“přisedl jsem si k ní.,,A na koho?“podívala se mi uslzenýma očima.,,Na Joa?To jako fakt?“,,Jo.Víš,on je jiný.Sebevědomější než já.Vždycky má navrch,“vzdychl jsem.,,Nicku,nikdo není takový jako jsi ty,“usmála se na mě.Měl jsem sto chutí ji vzít za tváře a políbit ji.Byla tak krásná a milá,jako nikdo jiný.Ale to jsem nemohl.Nebo jo,mohl,ale asi by to nechtěla.Jen tak jsme tam seděli a koukali jeden druhému zamilovaně do očí,když tu najednou někdo otevřel dveře.,,Sory že vás ruším,ale mohl bych mluvit s Rikki?“zeptal se Joe.,,Uhm…jo,“neochotně

vstala ale ještě se na mě usmála a odešla.

Rikki:

Joe mě vytáhl z tak krásné chvíle s Nickem.Odtáhl mě do kuchyně a začal mě zpovídat.,,Co chtěl vědět?Co jsi mu řekla?“posadil se na linku.,,Hele,klídek Joe.Nic jsem mu neřekla.Jen mě rozbrečel,“zasmála jsem se.,,Cože?A co ti udělal?Nedal ti facku nebo tak nějak,že ne?“dojímalo mě,jak se o mě bál.Vůbec mě neznal a tohle bylo milé.,,Ne,co blázníš?On a facka?To asi těžko,“ujistila jsem ho.Slezl dolů z linky a přišel ke mně.Dal mi spadlé vlasy za ucho a tiše řekl:,,Bál jsem se o tebe.“,,Nechápu tě,ale díky,“usmál jsem se.Ze široka se usmál a objal mě.Pak jsem zase utíkala za Nickem.,,Co ti chtěl?“zeptal se a já se ho lekla,protože stál za dveřma.,,Nicku,vylekal jsi mě!“sáhla jsem si na místo,kde jsem měla srdce.,,Tak co?“podíval se na mě.,,Jenom,jestli jsi mě nezbil,“pokrčila jsem rameny a přišla k Nickovi.Dělal,jako že mě nevidí.Stál pořád tak ztuhle a opíral se přitom o zeď.Chytila jsem ho kolem pasu a přitáhla k sobě.Jen se na mě nechápavě podíval a já se jen usmála.Nemohla jsem odolat.Byl tak roztomilí když byl naštvaný a žárlil.Prohrábla jsem mu vlasy a políbila.Ruce konečně vytáhl z kapes a položil je na má záda.Přimáčkl si mě ještě víc k němu.Odtáhla jsem se,ale jen kousek od jeho obličeje.,,Miluju tě Nicku i když tě znám jen tři dny a na tom se nic nezmění,“ a přitom jsem si pohrávala s jeho “andělskými“ kudrlinami.Usmál se a zavřel oči.Vypadal šťastně.Políbila jsem ho jen letmo na rty a sedla si na postel.Otevřel oči a kouzelně se usmál.Sedl si vedle mě a já se ho zeptala:,,A už mi věříš?“,,Tobě?Vždycky,“odpověděl tiše a zamířil ke stolku.Vzal foťák a sedl si ke mně.,,Tohle nechci zapomenout,“řekl a políbil mě a stihl si to vyfotit.,,Na tebe nikdy nezapomenu,“usmál se na mě.Objal mě kolem ramen a znovu si nás vyfotil.Stále jsem mlčela a kochala se jeho hlasem,pohledy,dotyky a úsměvy,které mi věnoval.Jediné co mě mátlo,byl Joe.Nick měl pravdu,víc si věřil a byl i přitažliví.Ale jak si mám vybrat?Připadám si jako totální ubožák,mluvit o lidech jako třeba o cukroví.Máš ráda dva druhy a přesto si můžeš dovolit mít jen jeden.Ale je tu možnost krádeže a tak získat oba dva.Ale žádný kousek cukroví nevydrží dost dlouho,abys ho milovala,protože tě vždycky omrzí a tak s můžeš vrátit k tomu druhému.Ale on to pozná a ty dostaneš alergii,nevyléčitelnou.Takhle se cítím já.,,Tak co ty na to?“zeptal s najednou Nick.A sakra!Nevím vůbec o čem mluvil!,,Posloucháš mě vůbec?“zasmál se.,,Já?No jasně!Právě jsi mluvil o..o..“poškrabala jsem se na hlavě.,,Ty jsi taky kamarádka,“chytil mě kolem ramen.Jen jsem se zazubila a zazvonil mi mobil.,,Ou,moment,“usmála jsem se a šáhla po mobilu.,,CO TAM TAK DLOUHO DĚLÁŠ?“přišla mi zpráva od Joa.,,Nicku,už budu muset jít domů,“řekla jsem smutně.,,Ok,mám tě doprovodit?“postavil se Nick.,,Ne,to nemusíš.Uvidíme se zítra!“políbila jsem ho letmo na rty a byla venku z pokoje.Seběhla jsem schody a někdo mě chytil za loket.,,Au,ty vole!Joe,co to děláš?“zašeptala jsem.,,Jsi v pohodě?Neudělal ti něco?“chytil mě za obličej a zatřásl mnou.,,Ne ty pitomečku!“Zasmála jsem se.,,A nech toho nebo mi urveš hlavu!“odělala jsem mu ruce ze tváře.,,Ok,už půjdu domů.“,,Doprovodím tě,“chytil mě za ruku.,,Já to zvládnu sama,“pokrčila jsem rameny.,,Doprovodím tě a basta!“řekl důrazně a vystrčil mě ze dveří.,,Ani jsem se nestačila rozloučit s tvojí mámou!“dala jsem si ruce v bok.,,To nevadí,pojď,“chytil mě za loket a vláčil za sebou.,,Joe!Co se to s tebou děje?“vytrhla jsem se mu.,,Se mnou nic,ale jenom se bojím o Nicka a ... o tebe!“podíval se mi do očí.,,Pro Boha proč?Vždyť se mi nic nestalo!“nechápala jsem.,,Jo to možná ano.Ale záleží mi na tobě.A taky na Nickovi…“snažil se to zakecat.Z jeho hlasu jsem poznala že něco skrývá.Byl totiž roztřepaný.,,Tak jo,Joe.Budeme oba opatrní,“ujistila jsem ho a pohladila po tváři jen se usmál a pokračovali jsme v cestě až k našemu domu.,,Uvidíme se zítra?“chytil mě přede dveřmi.,,Jo,snad ano.Můžeme všichni tři někam vyrazit,“mrkla jsem na něho.Udělal nechápavý ksichtík:,,Tři?“,,No jasně!Já,ty,Nick,“zasmála jsem se.,,Oh,ok. Měj se,“zamával mi a byl pryč.

omlouváme se za ten styl,ale nešlo to nijak spravit